Od doby, kdy se stal člověk člověkem, získal také potřebu měřit čas. První představu o probíhajícím čase získal člověk pozorováním stále se opakujících přírodních jevů. Když se člověk stal technicky zdatnějším, začal k měření času používat různé jednoduché pomůcky. Věda je označuje jako elementární časoměrné přístroje.
o Ve starověku sloužily k měření času hodiny sluneční.
– Nejprve byly pevné a později se daly i přenášet.
o Vedle slunečních hodin byly používány hodiny vodní.
– Ty se prosadily především v Egyptě, Řecku, Číně a Indii.
Oba typy hodin měly své velké nevýhody. Sluneční hodiny dokázaly měřit čas pouze s pomocí slunečního svitu a vodní hodiny měřily čas pouze několik hodin.
Půjde to ještě přesněji?
Obyvatelé starověku by se asi nestačili divit, kdyby spatřili dnešní malé technické zázraky. Věřím, že atomové hodiny by jim doslova vyrazily dech. Zatímco přesýpací nebo vodní hodiny asi přesností nevynikaly, odchylka atomových hodin činí maximálně jednu sekundu za sto padesát miliónů let. NEUVĚŘITELNÉ! Téměř absolutní přesnost. To zřejmě ve starověku, pokud někdo zapomněl dolít nebo otočit, musel nastat časový chaos. Nebo se tím až tak nezabývali.
o První atomové hodiny byly sestrojeny v Americe už roku 1949.
o Jejich vznik byl skutečnou revolucí v měření času.
Atomové hodiny se využívají především v hvězdárnách, laboratořích nebo vysokorychlostních letadlech. A dalo by se říci, že mají nadvládu nad všemi ostatními měřiči času. Podle nich se řídí hodiny celého světa.
– Další pokrok znamenaly elektronické hodiny, které jsou řízené krystalem.
– Nejpoužívanějšími krystaly jsou křemen a křišťál.
Elektronické hodiny sice nejsou tak dokonale přesné jako atomové, přesto jsou mnohem přesnější nežli mechanické. Ty už jsou dnes spíše nostalgickou připomínkou minulých let. Půjde pokrok v měření času ještě dál?